78184

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Karel (194.228.168.102) --- 2. 4. 2006
Re: bezmatečné včelstvo

Já bohužel své matky neviděl a bylo by to pro mě s mými dvaceti krátkozrakými dioptriemi na nose obtížné:-)
Zase na oplátku nemám problém přelarvovávat, protože po sundání brýlí vidím jako se silnou lupou. Na krátko.
Vycházím z všeobecně přijímaných informací. Namátkou z knihy př.Boháčka, který dal ve své kapitole pěkný název. Něco jako "Milování vysoko za svistu křídel ...:-)", či tak nějak.
Možná je skutečně problém plemenitby a následně inseminací zbytečně zveličován a je to tak, jak Vy říkáte.
Zatím lidé, jejichž názory hluboce respektuji jsou přesvědčeni, že příroda se brání příbuzenské plemenitbě.
Víc k tomu nemám co dodat, jsem bohužel odkázán na svědectví jiných. Jednotlivé poznatky dosud zapadají souvisle do sebe, ale jak jsem říkal, objevil jsem chybějící kamínek.
Budu pátrat, jak to, že matka doletí až na shromaždiště, nebo dál od úlu, a nespáří se hned za česnem s partou trubců z vlastního úlu.

Jinak ale jen podotýkám, že vše je třeba vidět ve "velkých číslech". Statisticky.
To znamená, že je třeba říci, že spermie, se kterými se vrátí matky z našeho stanoviště, jsou [vždycky | většinou | průměrně | málokdy | zřídka | nikdy] od trubců z [našeho | cizího] stanoviště.

V našem diskutovaném případě je třeba vzít v úvahu, že matky by se oplodňovali v odbdobí dubna. Kdy je málo trubců a je opravdu šance, že při malém množství trubců se přičiní i naši.
Jak je to s oplodňováním v dubnu nevím. Tady u nás byl včera teprve první pořádný prolet, a můj rekord je přijetí serie na 1.máje.
A pak se taky přiznám k neznalosti. Jak je to spoužitelností trubců od trubčic? Tohle mě nikdy nezajímalo, ale někde jsem zaslechl že to není ono.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15615


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radim Polášek (e-mailem) --- 2. 4. 2006
Re: bezmatečné včelstvo

No, já taky o tom vím jen to, co jsem vyčetl. Za posledních cca 40 let bylo
pár článků ve Včelařství, spíše ale tak do roku 80 než teď a něco bylo i v
knihách. Pamatuji si na článek, kdy trubčí shromaždiště identifikoval
včelař, který tam někde poblíž toho místa byl podle zvuku a snad i
vizuálního pozorování oplozování matky a po delším pozorování zjistil na tom
místě za pěkného počasí pravidelný výskyt obletujících trubců a snad i
oplozování dalších matek. Taky někdy v té době Výzkumný ústav, snad VUVČ
dělal, zkoušky, kdy matka v klícce, zřejmě neoplozená ve správném věku byla
na trubčím shromaždišti nadnášena balónkem na šnůrce a byli sledováni
trubci, kteří na ni nalétavali. Od 80 let těchto článků nějak ubylo. Asi
včelaři pracují víc ve včelách a méně chodí po okolí stanoviště.
Připadá mi z této četby, že hlavně trubci pravidelně vylétavají z úlu a
propátravají okolí v okruhu obvykle 1 - 2 kilometrů, možná i víc a hledají
nějaké slunné závětrné místo, kde potom pravidelně létají. Matky asi taky,
i když na to mají méně času Asi jako milenecký lidský pár má v okolí taky
vytypováno pár míst kde mohou být sami a chodí tam nebo tam zajíždějí autem.
Když nemají k dispozici nějaký byt. Těch 15 kilometrů cestující trubci byli
sledováni v nějakém horském terénu, kde bylo jedno stanoviště v jednom
horském údolí s terénem nevhodným pro nějaké trubčí shromažďování a jiná
včelstva tam nebyla, Takže označení trubci museli z toho údolí přeletět těch
15 km jinde, kde ten terén byl vhodnější.
Trubci po vylíhnutí musejí ještě nějakou dobu zrát, aspoň dva, tři týdny,
aby mohli matku oplodnit. Takže v dubnu by to byla dost náhoda, kdyby byla
matka oplodněná. Navíc v případě změny počasí je v dubnu dost velké riziko,
že matka prochladne a nevrátí se. Trubci od trubčic jsou každopádně menší,
myslím, že někteří nebo dokonce většina nejsou vůbec schopni matku oplodnit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 02, 2006 1:37 PM
Subject: Re: bezmatečné včelstvo


> Já bohužel své matky neviděl a bylo by to pro mě s mými dvaceti
> krátkozrakými dioptriemi na nose obtížné:-)
> Zase na oplátku nemám problém přelarvovávat, protože po sundání brýlí
vidím
> jako se silnou lupou. Na krátko.
> Vycházím z všeobecně přijímaných informací. Namátkou z knihy př.Boháčka,
> který dal ve své kapitole pěkný název. Něco jako "Milování vysoko za
svistu
> křídel ...:-)", či tak nějak.
> Možná je skutečně problém plemenitby a následně inseminací zbytečně
> zveličován a je to tak, jak Vy říkáte.
> Zatím lidé, jejichž názory hluboce respektuji jsou přesvědčeni, že příroda
> se brání příbuzenské plemenitbě.
> Víc k tomu nemám co dodat, jsem bohužel odkázán na svědectví jiných.
> Jednotlivé poznatky dosud zapadají souvisle do sebe, ale jak jsem říkal,
> objevil jsem chybějící kamínek.
> Budu pátrat, jak to, že matka doletí až na shromaždiště, nebo dál od úlu,
a
> nespáří se hned za česnem s partou trubců z vlastního úlu.
>
> Jinak ale jen podotýkám, že vše je třeba vidět ve "velkých číslech".
> Statisticky.
> To znamená, že je třeba říci, že spermie, se kterými se vrátí matky z
> našeho stanoviště, jsou [vždycky | většinou | průměrně | málokdy | zřídka
|
> nikdy] od trubců z [našeho | cizího] stanoviště.
>
> V našem diskutovaném případě je třeba vzít v úvahu, že matky by se
> oplodňovali v odbdobí dubna. Kdy je málo trubců a je opravdu šance, že při
> malém množství trubců se přičiní i naši.
> Jak je to s oplodňováním v dubnu nevím. Tady u nás byl včera teprve první
> pořádný prolet, a můj rekord je přijetí serie na 1.máje.
> A pak se taky přiznám k neznalosti. Jak je to spoužitelností trubců od
> trubčic? Tohle mě nikdy nezajímalo, ale někde jsem zaslechl že to není
ono.
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15616


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Karel (194.228.168.81) --- 2. 4. 2006
Re: bezmatečné včelstvo

Taky někdy v té době Výzkumný ústav, snad VUVČ
dělal, zkoušky, kdy matka v klícce, zřejmě neoplozená ve správném věku byla
na trubčím shromaždišti nadnášena balónkem na šnůrce a byli sledováni
trubci, kteří na ni nalétavali.
.....
Asi před 2 roky jsem slyšel přednášku Ing Veselého, že to trubčí shromaždiště, které nalezly asi v šedesátých letech je stále potvrzováno. Stále nafouknutý balon a k němu přivázaná klícka.
Útoky trubců prý začínají na poměrně ostré hranici v desítkách metrů.
Vysvětlení prý není, ale asi je nějak fixováno, jak vypadá místo, "kde by to šlo". jak píšete, jako u lidí:-).

Ta shromaždiště, jsou prý místa, která by se dala popsat jako "pastvina, paseka,.." atd.

Takže nezbývá než doufat, že vojenské Hi-tech a práce využívání hmyzu k průzkumu nám brzy do praxe přinese ty létající kamery.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15617


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radim Polášek (e-mailem) --- 2. 4. 2006
létající kamery


----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 02, 2006 6:44 PM
Subject: Re: bezmatečné včelstvo


> Takže nezbývá než doufat, že vojenské Hi-tech a práce využívání hmyzu k
> průzkumu nám brzy do praxe přinese ty létající kamery.
>
> Karel


Tady se jedná o průnik několika oborů. Jako třeba ty batůžky pro čápy a jiné
ptáky. Nejdřív jedni vyvinuli GPS a družice. Pak druzí vyvinuli malý
vysílač, který pomocí té GPS a družic dokázal určovat polohu. Pak třetí
napadlo ty batůžky udělat tak, aby mohly fungovat měsíce až roky a dát je
těm čápům. To byli údajně naši ornitologové nějak v roce 1998 a 99. A nyní
je to relativně běžná metoda a spousta větších ptáků je zdokonalené nosí.
Pomalu je čas tyto výsledky zpracovat a zveřejnit v nějakých televizních
pořadech nebo něčem podobném. Na hmyz velikosti včely taková série objevů
teprve čeká.

R. Polášek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15618


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu